ENTROPIE

Stojíme vedle sebe, klopíme oči, možná se nesměle pozdravíme a vyměníme si plaché úsměvy. Devět lidských těl, které by se jinak nikdy tak blízce nepotkaly. Dýka prázdnoty napřažená a touha změniti se na cokoliv. Celý vesmír se rozpíná a chladne. Šipka času nás vede od řádu k chaosu, neúprosně směřuje ke konci. Linka, která jednou vyplyne do ztracena.